Návrat domů po delší době má svá úskalí. Vlastní matka vás nepozná. Vlastní kočka vás nepozná. A výhružně na vás prská při každé příležitosti (a pak chodí za mámou a nadává jí za to, jakouže to kukačku zase přitáhla domů, když se má věnovat jenom a pouze jí). Je teda fakt, že vyvádí jen do chvíle, než si na sebe vezmete mámin župan. Potom se s vámi začne mazlit jako divá – to zvíře je fakt divný!

Strýcův pes na vás štěká (a zároveň vrtí ocasem, staženým mezi nohy – tomuhle pošahanýmu zvířeti už vůbec nerozumím! Kde je Arabela nebo Dr. Dolittle, když je potřebuju? Kde se flákaj?). V kuchyni nemáte šanci se vyznat, neb je sice možná UŽ dva roky stará, ale stejně má pořád spoustu neprozkoumaných oblastí – třeba tajnou skrýš kuchyňských utěrek!

V noci si bolestivě uvědomíte, že vaše dřívější orientace ve tmě a poslepu je naprosto ta tam. To když se při noční cestě bytem kopnete do holeně – do přesně stejného místa, kde už máte obří modro-zelenou modřinu z dovolené! I když k dobru si musím přičíst, že ta židle tam fakt dřív nebyla, takže to byla fakt zákeřná past!

Naštěstí některé věci se naopak nemění. Ten pocit, když sedíte v kuchyni u okna, pijete ranní kávu a pozorujete čilý ruch v ptačí komunitě. Nebo když se snažíte sbalit do klubíčka v křesle, balancujete u toho na koleni talíř a mamku u toho chytají mrákoty (protože doma bohužel fakt nejsem u Joeyho a jídlo na zemi se rovná apokalypse).

To, že mamčina ultratajná schovka čokolády a sušenek je pořád na stejném místě… To, že se po celé zahradě válí vyvržené mrtvoly plyšáků toho šíleného psa. To, že všechno, co děláte jinak než máma je překvapivěŠPATNĚ. To, že svoje absolutní ponoření do děje filmu, seriálu nebo knihy (to jest, že nic nevidím, neslyším a nevnímám) jsem zdědila po tátovi, ale zatímco u mě je to samozřejmě nesmírně roztomilé, u něj mě to neskutečně a nebetyčně vytáčí.

To, že když chcete jít do „města“ můžete jet dvě minuty autobusem nebo jít maximálně deset minut pěšky a ne třikrát vyměnit dopravní prostředek a navrch minimálně půl hodiny trčet v podzemí. To, že vás sousedi znají a zdraví (i když některým poměrně dlouhou dobu trvá, než poznají vaši „dospělou“ verzi)!

To, že kamkoli se hnete, vždycky (VŽDYCKY) potkáte někoho známého. To, že zelenina ze zahrady chutná vždycky o něco líp… To, jak se rodičové dohadují, jestli je 22 hodina opravdu tak pozdní, aby si člověk nemohl dát něco malého na zub (nejlépe šišku salámu, půlku chleba a litr mléka).

Teď, když už domů nezvládám jezdit každý týden, se na tohle všechno těším snad ještě víc než dřív! Před nedávnem jsem ve svém milovaném domově strávila 5 dnů v kuse a bylo to naprosto boží! A hrozně mi to prospělo. Přijela jsem na svatbu kamarádů už s třídenním předstihem, abych jim něco málo napekla – bylo toho opravdu jen trošičku – kokosky, pařížské rohlíčky, ořechová srdíčka a tyhle dokonalé kakaové profiterolky s borůvkovou náplní.

Tady recept na kokosky, který zaručeně potěší strávníky – za zkoušku stojí recept na paleo kokosky. A pokud další recept má obsahovat také kakao, pak populární je recept na kakaové pracny.

Měla jsem trému, skoro jako bych pekla úplně poprvé. Ani nevím proč. Každopádně vše klaplo na výbornou a byla to opět nezapomenutelná svatba (letos ani na jiné nechodíme)! Ať už před sebou máte nějakou slavnostní příležitost nebo vás prostě honí mlsná, určitě tyhle – vlastně dost jednoduché – borůvkové krasavce upečte. Uvidíte, že jedna dávka je málo! 

Kakaové profiteroly s borůvkovou náplní 

Ingredience: 

  • 125 g neperlivé minerální vody 
  • 125 g mléka 
  • 5 g krupicového cukru 
  • 5 g mořské soli 
  • 110 g másla 
  • 20 g holandského kakaa 
  • 65 g hladké mouky 
  • 65 g polohrubé mouky 
  • 5 vajec (250 g) 

Náplň:

  • 200 g borůvek 
  • 1 – 2 lžíce kukuřičného škrobu 
  • 1 lžička vanilkového extraktu 
  • 250 g másla 
  • 250 ml smetany ke šlehání 
  • cukr podle chuti 

Na dokončení:

  • bílá čokoláda Callebaut
  • plátky mandlí 

Postup

V rendlíku nebo menším hrnci spolu zahřejte vodu, mléko, cukr, sůl a máslo. Když začne směs vřít, přisypte naráz mouku smíchanou s kakaem (předem směs prosejte přes sítko) a vytrvale míchejte, dokud nebude vzniklá pasta hladká a nezačne se odlepovat od stěn (tzv. odpalování).

Přemístěte pastu do mísy robotu a nechte míchat na nejnižší obrátky, dokud trochu nezchladne. Poté zvyšte obrátky a po jednom zašlehejte vejce. Vznikne lesklé táhlé těsto. Nechte ho úplně vychladnout. Těstem naplňte cukrářský sáček se zdobící špičkou s hustými malými zoubky a uložte ho na 2 hodiny do ledničky.

Zapněte troubu na 200 °C a nechte jí vyhřát, mřížku umístěte doprostřed. Na plech vyložený pečícím papírem stříkejte špičky těsta – asi jako když děláte sněhové pusinky. Nechte mezi nimi alespoň 2 – 3 cm rozestupy, protože při pečení dost nabudou.

Nejdříve pečte 10 minut na 200°C, poté troubu na pár vteřin otevřete, aby mohla odejít pára, pak teplotu v troubě snižte na 180°C a dopékejte 15 – 20 minut (profiterolky musí být nafouklé a krásně zlaté, záleží na vaší troubě, nepouštějte je z dohledu). Pokud znějí po poklepání dutě, jsou upečené. Po vytažení z trouby je nechte vychladnout na mřížce.

Borůvky rozvařte s trochou vody a vanilkovým extraktem a přepasírujte přes jemné síto. Pokud ale chcete v krému kousky ovoce, pasírovat nemusíte. Šťávu (či ovoce se šťávou) vraťte zpět na plotnu a zahřejte. Škrob rozmíchejte v trošce vody a za stálého míchání přilijte k ovoci. Minutu či dvě provařte, stáhněte z plotny a nechte lehce zchladnout.

Máslo důkladně vmíchejte do borůvkového základu ve chvíli, když už není úplně horký (ale zároveň nesmí být studený). Dejte alespoň na hodinu vychladit do lednice. Poté borůvkový základ začněte šlehat na nízké obrátky a zároveň postupně přilévejte studenou smetanu.

Vyšlehejte do pevného, hladkého krému. Ten pak ještě nezapomeňte dosladit moučkovým cukrem podle chuti. Krémem naplňte sáček s uzavřenou hvězdičkovou špičkou (má zoubky lehce obrácené dovnitř). 

Profiterolkám vodorovně ukrojte špičku a spodní část naplňte borůvkovým krémem a přiklopte vrchní částí korpusu. Vršek polijte rozpuštěnou bílou čokoládou a posypte mandlovými plátky. Mějte se moc krásně a držte mi, prosím, všechny palce, co máte k dispozici, pomaličku se osměluji ve vodách hledání nového zaměstnání a budu to potřebovat,

IngredienceRecept

© 2022 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang