Kojenecká strava – byznys, který dobrovolně podporujeme?

Magazín

Výživa pro kojence a dětská jídla byla mezi prvními průmyslově zpracovanými jídly, která stála na úplném počátku dnešní „moderní“ průmyslové stravy. I když od jejich prvního uvedení na trh uplynulo spoustu času i pokusů, tak nezapomínejme, že je to pořád jenom byznys. Hodně velký byznys, který jsme dovolili. 

V Americe se stalo prvním „jídlem“ pro kojence odpařené kravské mléko s cukrem – v roce 1853. V podobnou dobu v Anglii si nechali patentovat kojeneckou výživu vyráběnou z mouky s přidaným cukrem a hydrogenuhličitanem sodným.

A i když nebyly tyto pokusy komerčně úspěšné, daly v podstatě podněty k dalším a dalším jiným. Na to navázal i švýcarský lékárník Henri Nestlé svým patentem na kojeneckou výživu – pečené pšeničné suchary vyrobené z dvakrát pečeného chleba nadrobeného do slazeného kondenzovaného mléka (tato směs pak byla usušená a prodávala se ve formě granulí).

A už nastalo kolečko výroby podobných produktů. Chci tím především říct, že už koncem 19. století byly díky tomu naše děti daleko dříve odstavovány od mateřského mléka a přecházely rovnou na obiloviny a cukr jako první potraviny.

A to všechno se dělo, bohužel, bez žádných vědeckých poznatků. Ve skutečnosti se od té doby až tak nic nezměnilo. Ano, naštěstí se v dnešní době už dbá na správnější poměr sacharidů, bílkovin a tuků.

A ano, vše je doplněno o vitamíny a minerály, probiotika, omega 3. Ale nezapomínejme, že je pořád řeč o vysoce průmyslově zpracovaném produktu, který vzniká za procesů s vysokými teplotami, které znehodnocují bílkoviny.

Bohužel ani v dnešní době není umělá výživa tak bohatá jako mateřské mléko. A pořád velké množství značek na trhu používá škrob nebo glukózový sirup jako základní zdroj sacharidů. 

Z čeho pramení potíže při kojení?

S problémy s kojením dokáže v dnešní době poradit spolehlivá laktační poradkyně, která by měla být dle mého tou hlavní osobou, která bude maminkám k dispozici na oddělení šestinedělí. Bohužel to standardem ale zdaleka není.

Jsou tu výjimečné případy, kdy žena opravdu kojit nemůže. V těchto chvílích je možné, aby žena sáhla po umělé kojenecké výživě – protože tu jiné výživnější a dostupné řešení pro všechny pořád není (pokud se pominou mléčné banky, často kontroverzní po domácku vyrobená kojenecká výživa či kojná).  

Ale aby nám společnosti představovali pokračující kojenecká mléka pro děti starší jednoho roku? To už je ten byznys, který dobrovolně podporujeme. Do prvního roku života – ano nezbytnost, pokud není jiné cesty.

Ale proč bychom měli dětem dodávat „umělé“ vitamíny a minerály v umělém mléce po jejich prvním roce života, když už nám dávno jedí jídla bohatá na kvalitní zeleninu, bílkoviny, tuky a ovoce a dokáží si poradit i s plnotučným mlékem?

Ano v tento moment pak záleží na rodině samotné a jejích stravovacích zvycích a přesvědčeních. Otázkou je, není to jenom začarovaný kruh? Nevede jedno k druhému?

Nevede právě toto k vysoké nemocnosti dětí ve školkách a školách a ke zvyšující se míře dětí, u kterých se prokazují potravinové alergie a intolerance a různé chronické a autoimunitní onemocnění? A co třeba bolení bříška a zácpy? 

Reklamní tahy

Vlastně se není čemu divit. Reklamní tahy na maminky se začaly objevovat už ve 20. letech minulého století, kdy začal rozkvétat konzervárenský průmysl a došlo k objevu, že ovoce a zelenina mají důležitou roli pro udržování zdraví.

To dalo hned komerční podnět k tomu, aby se prodávala zelenina a ovoce v konzervované podobě po celý rok – do té doby byla k dispozici jenom čerstvá a sezónní (pokud jste si neudělali vlastní zásoby pomocí nakládání, sušení, džemů a domácích konzervací). 

A tak tu vzrostla americká konzervárenská firma (později přejmenovaná na Gerber’s Baby Food), která v roce 1928 slavila úspěchy se svou nabídkou kojenecké výživy (jako mixovaný hrášek, švestky, hovězí a zeleninové polévky pro děti, atd.).

Jenže jejich značka se brzy stala v podstatě ikonickým symbolem „řádně vychovaných a živených dětí, což značilo přijetí moderních hodnot pokroku, efektivity, kapitalismu, industrializace a především spoléhání se na vědecké stanovisko odborníků“(tak to popsala Amy Bentley ve své knize Inventing Baby Food).

Důležitým faktem je, že ta daná firma chtěla především vydělávat a jídlo pro kojence nezavedla z důvodu prokázaného účinku na zdraví, ale protože to bylo dobré pro jejich obchod.

Pro maximální zvýšení svého zisku potřebovala, aby maminky uvěřily, že je jejich strava ta pravá a že se s ní musí začít co nejdříve. Ta stejná firma dokázala už tenkrát přesvědčit dietology a oborníky svou sponzorovanou reklamou ve vlivné vědecké publikaci (Journal of the American Dietetics Association) o zdravotní nezávadnosti a prospěšnosti jejích produktů.

A maminky tak začaly věřit jejich reklamním tvrzením, že bez pomoci odborníků a jejich produktů to vlastně nejde. Že komerčně připravené potraviny jsou nadřazené a efektivnější než ty připravované doma. Tohle je marketing. Protože ta firma provedla svá tvrzení bez jakýchkoliv vědeckých důkazů, které by dokázaly, že je tato varianta přípravy zdravější. 

Závěrem

Je mnoho faktorů, podle kterých se můžete rozhodnout, jakou umělou kojeneckou výživu pro své miminko koupíte. Dnes jsou na trhu kojenecké výživy založené na mléce kravském, kozím (což je skvělá funkční alternativa, která se dětem lépe tráví), sójovém.

Sójovému bych se vyhnula ze všeho nejvíce. Výživa založená na sóje totiž obsahuje fytoestrogeny, které mají škodlivé účinky na hormonální systém včetně poškození funkce štítné žlázy. A to platí i pro nás dospělé. Navíc kojenecké výživy se základem v sóje postrádají cholesterol, který miminko potřebuje pro vývin nervového systému a mozku.

Naopak od půl roku můžete dětem zpříjemnit příkrmy např. domácím kokosovým mlékem, domácím mandlovým mlékem, makovým mlékem. Ke konci prvního roku můžete začít zařazovat i ostatní oříšková mléka. Rostlinná mléka ale do prvního roku života nemají nahrazovat mléko mateřské či umělé. 

Kategorie:

Magazín

© 2022 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang