„Listovka“ není jen v listech

Magazín

Publikováno 15. April 2016, autor: Gurmánek

Možná pro vás bude překvapením, že kyselina listová patří mezi jeden z vitamínů skupiny B, konkrétně se jedná o vitamín B9. Asi vás ale nikterak nezaskočí, když vám řekneme, že „listovku“ je třeba hledat především v listové zelenině. A kdo by se měl na její hledání a konzumaci především soustředit? To a mnohé další se dozvíte v následujícím článku.

Jak už bylo řečeno, kyselinu listovou najdete v listové zelenině (brokolici, špenátu, chřestu, růžičkové kapustě…). Obsahují ji ale i fazole, hrášek nebo citrusy. Kromě toho se přidává např. do pečiva, snídaňových cereálií, mouky, těstovin a také do potravinových doplňků…

Ovšem pozor. Dlouhodobým skladováním se obsah kyseliny listové v potravinách snižuje. Kromě toho je nutné zeleninu skladovat v ledničce, protože kyselina listová velmi citlivě reaguje na teplo. Stejně jako další vitamíny je náchylná především na tepelné zpracování. Vařením se jí však zničí až 95 %.  Při tepelné úpravě zeleniny je tedy třeba volit šetrné způsoby (dušení, vaření pod tlakem). Nejlépe však uděláte, pokud zeleninku budete konzumovat hezky čerstvou.

Kyselina listová v těhotenství

Kyselině listové se někdy také přezdívá “těhotenský vitamín” a mnozí z nás mají kyselinu listovou spojenou právě (bohužel mnohdy pouze) s těhotenstvím. Mluví o ní gynekologové a porodníci, ale i ženy, které těhotenství teprve plánují. Zvýšit příjem „listovky“ se totiž doporučuje už minimálně tři měsíce před plánovaným otěhotněním. V období těhotenství pak potřeba kyseliny listové stoupá zhruba dvojnásobně. Zatímco dospělým se doporučuje přijímat alespoň 200 μg (mikrogramu) „listovky“ denně, tak těhotným ženám nebo ženám o těhotenství uvažujících minimálně 400 μg.

Kyselina listová hraje významnou roli při dělení buněk, a tím i při růstu plodu. Přispívá ke správné krvetvorbě. Dokáže zabránit defektu neurální trubice u plodu a také poskytuje ochranu před rozštěpem patra, čelisti a rtu.

Role “listovky” při prevenci srdečně-cévních chorob

Kyselina listová dokáže škodlivý homocystein (který lékaři stále častěji považují za předzvěst blížícího se kardiovaskulárního problému) převést na neškodný methionin. Ovšem ve chvíli, kdy kyselina listová v těle chybí, homocystein se hromadí a riziko kardiovaskulárních potíží se zvyšuje. Aktivitu kyseliny listové při redukci homocysteinu podporují další vitamíny ze skupiny B, a to konkrétně vitamín B6 a B12. I ty je tedy třeba tělu dodávat.

Kyselina listová v kombinaci s dalšími vitamíny ze skupiny B podle mnoha studií homocystein skutečně snižuje. Otázkou však zůstává, zda nízká hladina homocysteinu skutečně snižuje riziko kardiovaskulárních chorob.

Kyselina listová a sluch

Studie ukázaly, že kyselina listová pomáhá zachovat kvalitu sluchu. Svou roli zde opět hraje homocystein, který kvalitu sluchu zhoršuje a jehož hodnoty kyselina listová dokáže snížit. Nižší hladina homocysteinu pak znamená zpomalený proces zhoršování sluchu. Studie ukázaly, že sluch se sice i u lidí užívajících kyselinu listovou zhoršuje, ale ne tolik a tak rychle jako u lidí kyselinu listovou neužívajících.

Jak vidíte, kyselina listová je důležitá nejen pro těhotné ženy. V dalších článcích se dozvíte, v jakých potravinách jí najdete nejvíce. Přihlaste se k odběru týdenního přehledu článků, aby vám články neutekly.

© 2021 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang