Podávání vína

Víno

Člověk nemusí být zrovna sklepníkem, ani nosit motýlka, aby mohl správně podávat víno. Vše co je třeba k tomu, aby člověk víno podával jako profesionál, je rozumět základním postupům a několika málo principům.

Kromě výběru vhodné sklenice, je důležité dbát na to, aby mělo víno správnou teplotu.Právě ta může výrazně zlepšit požitek z ochutnávky. Proces slévání a věnování pozornosti korku jsou dvě další nezbytnosti pro jakoukoliv ochutnávku.

Standardní sklenice

Běžná sklenice pro ochutnávání je kulatá, na vrcholu jemně zúžená tak, aby se tam koncentrovaly vůně.

Sklenice pro šampaňské.

Flétna pro šampaňské má tvar úzkého tulipánu, který se na vrcholu jen nepatrně zužuje.

Sklenice pro bordeaux

Sklenice pro bordeaux je delší na výšku než na šířku a připomíná větší verzi tulipánové sklenice.

Sklenice pro burgundské.

Sklenice pro burgundské je zakulacená se zúžením u vrcholu sklenice.

Teplota

Není třeba se přespříliš strachovat o dodržení přesných teplotních požadavků pro ideální vychutnání láhve dobrého vína. Stačí se držet několika jednoduchých tipů. Všeobecně platí to, že chlad tlumí aroma.

Chlad zpevňuje bílá vína a zesiluje zážitek z kyselosti. To samé platí pro vína červená. Chlad dále zintenzivňuje drsné, zastřené vlastnosti vín, jako u červených vín stahující taniny a suchost. Teplo naopak zakrývá jemné, delikátní vůně bílých vín zesílením vjemů z obsahu alkoholu.

Teplo zdůrazňuje alkohol také ve vínech červených, maskuje jejich grácii a ničí jejich vyváženost. V neposlední řadě zvýrazňuje teplo hořkost vína.

Ideální teplota servírování různých druhů vín je tato:

  • 15 – 18 °C – silná červená vína
  • 12 – 14 °C – lehka červená vína
  • 8 – 12 °C – růžová a suchá bílá vína
  • 6 – 8 °C – šampaňské a další šumivá vína, suchá a sladká bílá vína, přírodně sladká a zpevněná vína

Majíce na paměti těchto několik faktických principů vinař pochopí, proč se červená vína mají pít teplejší než bílá. A proč se plná červená vína s vysokým obsahem taninů mají podávat za mírně vyšší teploty než temperamentní světlá.

Užitečná doporučení

Zde je několik dalších doporučení. Během letních měsíců je vhodné lehce chladit i červená vína – obzvláště v restauracích, kde mohou být skladovány v přehnaně teplých podmínkách. Červená vína přichází při teplotách přes 18 stupňů Celsia o svou složitost a teplota v moderní budově (pokud nedisponuje vinným sklepem) běžně dosahuje 25 stupňů.

Nejlepší metodou je obyčejný kyblík se studenou vodou a ledem – chlad v něm rychle projde sklem láhve a zchladí víno. Je lepší podávat víno malinko chladnější, jelikož se ve sklenici rychle ohřeje na ideální teplotu. Bílé víno je nejlépe zvolna chladit v ledničce. 

Slévání

Slévání je něčím více, než jen obřadním aktem. Může vínu, které hodlá vinař právě ochutnat, prospět hned několika způsoby. Zaprvé dovoluje podávat víno v atraktivní nádobě, která umožňuje plně ocenit jeho barvu. Dále od vína odděluje jakékoliv usazeniny a udržuje ho tak čistým. A konečně víno okysličuje tím, že mu dává možnost lepšího kontaktu se vzduchem.

Okysličení odstraňuje uzavřené a zatuchlé pachy, které vína, jež zrála v lahvích, za roky stárnutí naakumulovala. S těmito pachy je třeba počítat, třebaže rychle odeznívají a umožňují pak plně vyniknout buketu vína.

Víno by se však na druhou stranu nemělo slévat s přílišným předstihem, aby se tento buket, u starších vín často velice jemný, neztratil. Toto je důležitější u červených vín, než u kvalitních bílých. Znalci však často slévají i tato jemná, v sudech vyzrálá bílá vína.

Slévání mladých červených vín slouží k jinému účelu, zejména k uvolnění veškerého oxidu uhličitého, který se do vína dostal po stočení do láhve. Může také změkčit mladé, těžké, přespříliš pevné taniny, které se v některých vínech vyskytují. Jakmile se dostanou do kontaktu se vzduchem, činí je kyslík jemnějšími a méně agresivními.

Všeobecným pravidlem je slévat víno dvě hodiny předtím, než má být konzumováno. Aromatická vína s lehkými taniny by se slévat neměla, jelikož by se v tomto procesu mohla ztratit složitost jejich vůní. Jejich buket je třeba zachovat.

Slévat či neslévat? Jednoduchým způsobem jak se rozhodnout je ochutnat víno hned po jeho otevření. Chuťové buňky poradí lépe, než jakákoli kniha, zabývající se touto problematikou. Jelikož slévání není exaktní vědou, je v zásadě závislé na osobních preferencích.

Korková chuť

Co způsobuje onu specifickou korkovou chuť, kterou často vnímáme nosem? Prvním faktorem je kvalita korku a to jak je s ním nakládáno.

Korek

Korková chuť může být způsobena mikroskopickými plísněmi, běžnějšími u korků nižší kvality s hrubým povrchem. Dá se předpokládat, že u zátky nejvyšší kvality – dlouhé, velice pružné, vyřezané z kvalitního korku – bude riziko kazovosti menší než u korku nižší kvality.

Nicméně žádné víno není zcela v bezpečí, ať už je stočeno ve Francii či jinde ve světě.

Kategorie:

Víno

© 2023 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang