Foodparade – degustace pod širým nebem

Magazín

Po loňském vydařeném festivalu jsme i letos navštívili Foodparade. Nebylo to ale lehký, po zkušenosti z londýnského Taste of London se člověk stane náročnějším zákazníkem. Kromě dobrého jídla, pití a delikates z nabídky restaurací a prodejen jídla byly tahákem i kouřové koktejly a hmyzí gastronomie.

Na co jsem se opravdu těšila, byla lanýžová restaurace La Truffe. Měli totiž v menu bramboru v lanýžové omáčce se strouhaným lanýžem a lanýž v listovém těstě s foie gras a omáčkou Bordelaise.

Obojí jsem ochutnala ve Francii v restauraci Chez Bruno, od nichž se kuchaři v La Truffe učí a zřejmě tedy používají i stejný recept. Byla jsem zvědavá, jestli to bude tak dobré a těšila se hlavbě na bramboru, tu jsem si ve Francii zamilovala.

Obě jídla byla na poměry Foodaparde docela drahá (každé 25 chefů). Většina ostatních standardních jídel byla tak za 8 až 10, občas něco lepšího za 16. Ale s tím se tak nějak u lanýžových záležitostí musí počítat.

Lanýžový krém byl výborný, přesně tak, jak si ho pamatuju. Na bramboře samotné se možná trochu podepsaly polní podmínky festivalu. Lanýž v listovém těstě byl taky fajn, omáčka Bordelaise standardní, ne úžásná.

U společného stánku Jamón a Sklizeno jsme si dali bagetku z La Petite France se šunkou serrano, na místě krájenou.

Asi nejdelší frontu měl Burger Bar, který nejspíš i vyprodal zásoby, původní malé houstičky na miniburgery nahradily odpoledne klasické velké oříznuté. Vyzkoušeli jsme oba burgery, nejdřív jehněčí se štvestkovým čatní a kozím sýrem, ten byl výborný.

Druhý, brooklinský burger s hovězím masem, zelím a chedarovou omáčkou byl v zásadě obyčejný, chuťově dost nevýrazný, nijak nevynikala ani chuť masa, ani chuť chedaru. Nebylo to špatný, ale ke špičce burgerových restaurací daleko.

Molekulární catering servíroval kdejaké podivnosti, cosmopolitan v kostce nebo kouřový koktejl. My zkusili „leteckou zásilku z Francie“ – sous-vide žabí stehýnka v bylinkovém pestu. Servírováno bylo v obálce, s nůžkami, abyste se prostříhali k zavekované žábě. No tak proč ne, dobré to bylo.

Do restaurace School už se nějakou dobu chystám, nabídka mě ale nijak neoslovila. Chřest v tuhle roční dobu mě spíš trochu překvapil, ale vyzkoušeli jsme. Taková chřěstová klasika se strouhankou opěčenou na másle. Pomeranče v pomerančové majonéze bych asi nepoznala (a to je nejspíš dobře).

Výborné byly obří krevety s omáčkou ze soft shell kraba z restaurace Oblaca.

Co mě mrzí, že už jsme vynechali Mánesku a U modré kachničky. Oyster blade s domácími hranolkami nebo kachní sthýnko s bramborovou plackou bych si dala, vypadaly skvěle. Asi bude potřeba zajít tam přímo.

A teď už jenom dezerty. Vítězem jsou u mě úžasné minicupcaky v Můj šálek kávy. Velmi vyrovnaným soupeřem byla ale cupcakům roláda z restaurace Oblaca, s krásně nadýchaným krémem.

Partnerem Foodparade je Britské velvyslanectví, které tu představilo britskou kuchyni. Vyzkoušeli jsme oba dezerty. První byl spíš než co jiného designově servírovaný cheesecake – krém v květináči, posypaný něčím jako rozemletou sušenkou Oreo. S jahodou. Dobré, neuchvacující.

Na druhý pokus to byl koláč z datlí se zmrzlinou z černého piva London Porter.

Co jsem tu trochu postrádala byla nějaká nabídka pořádných domácích limonád, velkých, studených. Bylo horko. Škoda taky, že se nepředstavil žádný z výrobců domácích zmrzlin, jako jsou Tři kopečky nebo 2AD, ale možná je pro ně Foodparade moc velký. I tak jsme si ale na Foodparade udělali na trávníku trochu piknik a strávili tu celé sobotní odpoledne.

Kategorie:

Magazín

© 2024 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang