Taste of London

Magazín
taste-of-london-crowns-8793605

Prague Food Festival byl lehkým zklamáním, a tak přišel čas vyrazit krátce na to do Londýna – hlavně proto, aby bylo jasné zda se to pražskému festivalu nedaří moc proto, že to neumí, nebo protože to prostě lépe nejde.

Každopádně v Londýně je řada špičkových restaurací a je to zkrátka hezký (gastro) výlet. Festival Taste of London rozhodně nezklamal.

10. ročník Taste of London

Desátý ročník Taste of London proběhl na konci května v Regent’s Parku. Trval čtyři dny, od čtvrtka do neděle, v sedmi čtyř nebo pětihodinových blocích (vstupenky se vždy kupují na konkrétní blok). Hlavním partnerem jsou už tradičně British Airways, takže u vchodu vás přivítají „letušky“.

Své kuchařské umění tu představilo 37 restaurací, což není o tolik víc než v Praze, tam jich bylo 24. Každý podává tři různá jídla, z nichž jedno je někdy dezert (ale není to pravidlem, často klidně třikrát maso) a jeden „icon dish“.

Crowns a ceny

Crowns je festivalová měna, podobně jako české grandy. Za libru jsou 2 crowns. Ceny byly tak 8 až 12 crowns za klasický dish (dezerty nebo saláty většinou za 6), icon dish tak 14 až 20, ale některé se vyšplhaly i na 50. Těžko se to srovnává, ale je to m ožní i levnější než v Praze.

Na jednoho člověka vystačí průměrně zakoupit crowns za 40 liber (plus vstupenka za 28 liber). Festivalová nabídka je v průběhu Taste of London také často dostupná přímo v restauracích a restaurace nabízí své letáčky s akčními nabídkami.

Zázemí

Regent’s Park nabízí hodně prostoru, díky čemuž je to celkem komfortní i pro tisíckovky návštěvníků, kteří sem dorazí. Menší davy se tak tvoří jen u některých stánků, ale nevznikají neprůchozí místa.

Kolem stánků vedou umělé chodníčky, na velkých travnatých plochách před stánky je spoustu místa u (barových) stolů, místy je i spousta místa k sezení. Když je sucho, dá se sedět normálně na trávě. Zkrátka není nejmenší problém mít jídlo hned kde sníst, v klidu, bez davu.

Taky je po ruce vždy dost velkých odpadkových košů a pořadatel má lidi na sklízení ze stolečku, takže nikde nevzniká nepořádek. A člověk se nemusí ani bát jít na záchod, žádné fronty a na podmínky luxusní.

Stánky a zábava

Co dělá na první pohled Londýnský festival krásnější, než je ten pražský, je obsah. V Praze jsou to restaurace, nějaké kulinářské show a několik málo stánků partnerů (kteří jsou tu pak typicky téměř jediným dodavatelem nápojů).

V Londýně je to opravdový festival jídla. Prostor tu mají všechny s jídlem související oblasti a mohou to být klidně i malé domácí marmelády, nejen velkovýrobci.

Na výběr bylo spoustu druhů pití – pivo, víno, šampaňské i rum nebo whisky. Další stánky nabízely pečivo, čokolády, cupcaky nebo zmrzlinu. Bylo tam taky něco jako malý farmářský trh – malé stánky s domácími výrobky jako jsou například klobásky, sýry, marmeládky, oleje, atd. U stánků se dá platit pomocí crowns, ale i standardně librami.

Hodně dobrůtek (opravdu hodně) dávají zúčastněné firmy jako ochutnávku zdarma. Je tedy dobré nepromarnit možnost a ochutnat sýry, karamelový rum, whisky (s předskokanem ve formě moc dobré čokolády), jakési ovesno-ovocné právě upečené placky nebo kafe. U brazilského stánku zase nabízeli celou plechovku oblíbené guaranové limonády.

Kromě brazilských stánků se prezentovaly i jiní zahraniční producenti, z těch českých tam byl velký stánek Pilsner Urquell s pivem a preclíky. S exotickou kuchyní tam byl (již poněkolikáté) celý komplex stánků Taste of Thailand, kde byly zase nejen restaurace, ale i stánky třeba s ovocem.

Svůj prostor tu mají nejen jídla, ale vše, co s jídlem souvisí. K dostání jsou kuchařské knihy, kuchyňské potřeby, prezentují se kuchařské kurzy. Celým dnem provází několik kulinářských show a exhibicí, doprovodný program zahrnuje i živou hudbu. Celé je to opravdu mnohem větší show a je tu mnohem více věcí, než v Praze.

Restaurace

Je známé, že v Londýně jsou špičkové restaurace, mezi kterými je i spoustu těch s michelinskými hvězdami, které v Praze zas tolik nemáme. Samotné jídlo je skvělé, ale neznamená to, že je nesrovnatelné s pražským festivalem.

Ovšem je pravda, že v Praze se častěji najdou lidé, kteří narazí na něco, co není moc dobré – v Londýně to časté nebývá. Ale to může být jen náhoda.

Viditelně lepší byla ovšem úroveň dezertů. V Praze byly lehce podprůměrné nebo řešené nějakým bezbolestným způsobem, hlavně aby tam ten dezert byl. Výsledkem jsou pak často věci jako nepovedená panna cotta nebo jiná pudinková hmota a celkem obyčejné pěny nebo kopečky zmrzliny. V Londýně dezerty opravdu stály za řeč.

Restaurace jsou umístěné ve velikých stanech, většinou po několika – často pohromadě podle majitele / šéfkuchaře. Ty zastřešují i dostatečný prostor před, takže kdyby pršelo, při čekání na jídlo člověk nezmokne. U každé restaurace se jídlo rovnou už jen servíruje, zázemí (které je fakt velké a s poměrně slušným vybavením) si návštěvník ani nevšimne, pokud po něm nekouká.

Prostor stánků je vyzdobený – buď nějakými prezentačními malůvkami a nabídkami, nebo fotkami jídel a prostředí restaurace samotné. Z vydávání jídla často také dokážou udělat slušnou show, na jehněčí například přivolávali odpočítáváním posledních kousků těsně před zavíračkou. Nejlepší je, že to není na žádné dlouhé čekání.

Festivalové talířky jsou papírové, příbory plastové. Některé restaurace mají ale vlastní porcelánové talířky. Co je super (i když je to také lehké plýtvání) je, že příbory se dostávají u každého stánku.

Mezi prezentujícími restauracemi byla známá jména – třeba argentinská restaurace Gaucho, Barbecoa Jamieho Olivera nebo Maze a Savoy Grill Gordona Ramseyho.

Kategorie:

Magazín

© 2022 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang