Zdravá káva není mýtus

MagazínNápojeZdraví
coffee_break_kava-300x199-6520301

Káva je jedním z nápojů, který pijí lidé téměř po celém světě. Možná právě proto se s ním pojí tolik mýtů a lidé často vnímají kávu jako pouhý zdroj kofeinu. Jaké další látky ovšem káva obsahuje? A jaké časté mýty o kávě kolují?

Pro mnoho lidí je káva neodmyslitelnou součástí každého dne. Ovšem málokdo se pozastaví nad tím, jaké látky jsou v kávě vlastně obsažené. Co vše kromě kofeinu můžeme v kávě najít?

Zdraví prospěšné antioxidanty

Mezi látkami, které káva v hojném množství obsahuje, jsou antioxidanty. Ty jsou pro lidský organismus nepostradatelné, neboť si dokáží poradit s volnými radikály, které v těle vznikají v rámci metabolických procesů nebo se do něj dostávají ze znečištěného prostředí, potravou či tekutinami.

Pokud volné radikály zůstanou v těle a antioxidanty je na sebe nenavážou, způsobí škodlivou reakci (poškodí DNA). Poté se zvýší rychlost stárnutí, dojde k poškození tkání či vzniku degenerativních a zánětlivých onemocnění.

Existuje několik druhů antioxidantů, z nichž nejvýznamnější jsou vitaminy A (karotenoidy), C a E (tokoferoly) a dále flavonoidy i polyfenoly. V kávě jsou obsaženy především polyfenoly a nejvíce zastoupeným polyfenolem v kávě je pak kyselina chlorogenová.

Milovníci kávy mohou mít radost, protože tato pochutina neobsahuje žádné zanedbatelné množství antioxidantů. Ba právě naopak. Antioxidanty se v kávě nachází v takovém množství, že je jejich účinek srovnatelný s antioxidanty v jiných potravinách (např. v ovoci, zelenině, čaji). Avšak pozor, vlastní obsah antioxidantů v kávě samozřejmě závisí na druhu a způsobu úpravy kávových zrn.

Přestože zdraví prospěšné antioxidanty jsou v každé kávě bez ohledu na její druh (a to jak v kávě s kofeinem, tak i kávě bezkofeinové), tak např. káva Robusta má silnější antioxidační potenciál než káva Arabica. V průběhu konvenčních postupů pražení kávy se značná část antioxidantů zničí. Nejméně přírodních antioxidantů se pak obecně uchová v tmavé pražené kávě.

Káva jako prevence některých onemocnění

Dobrou zprávou pro milovníky kávy (mladé, starší i ty nejstarší), je, že konzumace kávy snižuje četnost mozkové příhody.

Káva taktéž podporuje paměť, pozornost, koncentraci, rychlost myšlení, porozumění informacím a řečové funkce. U konzumentů kávy byl také zjištěn nižší výskyt Alzheimerovy choroby, zjistilo se, že káva může uchránit před některými druhy rakoviny.

Mýty o kávě

O potravinách koluje mezi lidmi mnoho mylných názorů a mezi ty, kolem kterých vznikají doslova mýty, se bezpochyby řadí i káva, která prý škodí zdraví. Existuje zde sice jakási mizivá šance, že tomu tak skutečně je, ale neoddiskutovatelným faktem zůstává, že to doposud žádné vědecké studie neprokázaly!

Káva nedehydruje organismus. Po jejím vypití se sice zvýší potřeba močení (ostatně jako po vypití každého nápoje), ale tato potřeba už při další konzumaci nestoupá. Káva nikterak nepřispívá ke vzniku srdečních chorob (tím, že by zvyšovala krevní tlak), takže i lidé s kardiovaskulárními nemocemi ji klidně mohou pít. Její konzumaci se nemusí vyhýbat ani těhotné a kojící ženy. Studie totiž prokázaly, že malé množství kávy nemá negativní vliv v těhotenství.

Kolik šálků kávy denně může zdravý člověk vypít, aby tím neohrozil své zdraví, nelze přesně říci. Různé druhy kávy totiž obsahují různé množství kofeinu (např. Robusta obsahuje až dvakrát více kofeinu než Arabica). Rozhodující je také způsob přípravy, resp. doba louhování. Zjednodušeně řečeno, čím déle kávu připravujeme, tím více kofeinu v ní je.

Každopádně platí, že doporučená denní dávka kofeinu pro zdravého člověka je 200-300 mg. Množství kofeinu v běžném šálku kávy se pak pohybuje od 50 mg do 200 mg v závislosti na druhu a sortě použité kávy.

Najděte zlatý střed

Je třeba mít na paměti, že zdravá dávka kofeinu je velice individuální, záleží především na tom, jaké má člověk genetické predispozice k metabolizaci kofeinu. Někomu nevadí ani 300 mg kofeinu denně, pro jiného je ideální dávka 100 mg. Ve chvíli, kdy káva sice dělá dobře našim chuťovým pohárkům, ale nikoliv žaludku, je třeba s jejím pitím přestat nebo ho omezit.

Jinými slovy, s pitím kávy se to, stejně jako s konzumací jiných potravin, nesmí přehánět. Přemíra kofeinu v kávě obsaženého může způsobit nesoustředěnost nebo třeba ztrátu schopnosti jemné motorické regulace, vlivem nedostatku antioxidantů, v kávě rovněž obsažených, může dojít k poškození tkání či vzniku degenerativních onemocnění. Největší škody ale vzniknou, nebudeme-li poslouchat své tělo a nebudeme-li se řídit tím, kolik kávy nám dovoluje vypít.

Kategorie:

Magazín | Nápoje | Zdraví
IngredienceRecept

© 2024 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang