Já deštník pravidelně nosím, když je nebe bez jediného mráčku a slunce pálí jako zběsilé, ovšem jakmile se obloha zakaboní a objeví se černočerné bouřkové mračno a začnou lítat blesky, dunět hromy a padat kapky velké tak, že máte pocit, že jestli ta smršť bude trvat déle než hodinu, měli byste se poohlédnout po Noemovi, protože budete nutně potřebovat svézt, můžete si vsadit na to, že nešťastně zašmátrám v kabelce a deštník nikde.
Včera jsem výjimečně nezmokla (hahaaa, vítězství) a zatímco jsem vyzývavě pojídala svůj oběd z plastové krabičky, rozloučila jsem se (při pohledu z okna jsem měla pocit, že naposled) s kolegy, které hlad vyhnal přímo do oka bouře. Tentokrát jsem se mohla smát já (neudělala jsem to, neb samozřejmě nejsem škodolibá a jsem dáma.
Dokonce i domů jsem přišla relativně suchou nohou (relativně, neb jsem se vlastní vinou zmáchala v kaluži, kterou jsem se snažila přeskočit, ale musela bych být přinejmenším olympijský vítěz ve skoku dalekém, abych to s taškou zvládla bez rozběhu)! Prostě včera jsem měla překvapivé štěstí.
Ale nemohlo mi to nepřipomenout příhodu z minulého měsíce, kdy jsem vyrazila na pracovní oběd s mou drahou polovičkou (samozřejmě, že jenom pracovní, jsme profesionálky, žádné drbny a klábosilky). Zašly jsme k Paulovi, cpaly se, spřádaly plány na zářivou budoucnost a okolí jsme si nevšímaly. Chyba. Ve chvíli, kdy jsme chtěly naše pohodlné vyhřáté místečko u stolku opustit, vyhlédly jsme z okna a… a tam se nám naskytl obraz totální apokalypsy.
Ne, ono nepršelo. Vypadalo to spíš, že si Niagarský vodopád udělal výlet a Praha mu přišla jako fajn destinace. Souvislé proudy vody střídaly kroupy, kroupy střídal liják a nám nezbylo nic jiného než trpělivě čekat. Čekaly jsme a čekaly (i když jsme samozřejmě prahly po návratu do práce. Když už ovšem čekání trvalo déle než samotný oběd, rozhodly jsme se vyrazit do ulic, neb povinnosti volaly a nám se bláhově zdálo, že déšť polevuje. Chyba!
T. se nezištně nabídla, že mě spolu se svým deštníkem doprovodí do práce. Doprovodila. Díky tomu, že jsme se městnaly pod jedním malinkým skládacím parapletem, byly jsme ve finále mokré obě. Jediné, co na nás zůstalo celkem suché, byla hlava a jedna ruku. Jenže, co teď? Konec pracovní doby daleko, oblečení promočené skrz na skrz, zima mi nabarvila končetiny a rty namodro a naplánovaná schůzka s šéfovou měla být za 10 minut.
Byli jste už někdy na schůzce se svým nadřízeným bez kalhot (jako ale úplně bez kalhot)? Ne? Já ano!!! Bez kalhot, ve vypůjčeném reklamním tričku, starém děravém laboratorním plášti a s nohama obarvenýma od bot načerno až po kotníky. Takže rozhovor o mé vědecké budoucnosti, kterého jsem se děsila celý týden, nabral nečekaný směr.
Naše šéfová, paní docentka, nesmírně vzdělaná dáma, to přešla bez komentáře (jen obočí jí vyjelo až do vlasů). Tedy moje vědecká budoucnost je samozřejmě pořád zářivá, ale já jsem při každém pohledu na své nohy musela dusit smích jako puberťačka a měla jsem co dělat, abych zachovala dekorum a sobě alespoň poslední kapku cti (já padnu smíchy)!
A protože včera celý podvečer pršelo a v dešti se peče nejlíp (to je přece jasný), uchýlila jsem se do kuchyně a začala péct. Něco dobrého… A zdravého (tak trochu)! Z jablíček, mandlí, skořice. Ta vůně se mi neomrzí!
Celozrnná jablková roláda se skořicí, mandlemi, rozinkami a náplní z mandlového pudinku a tvarohu
Ingredience:
- 3-4 jablka
- hrst nasekaných mandlí (nebo vlašských ořechů)
- hrst rozinek (můžete namočit do rumu)
- skořice (skořicový cukr)
- 2 vejce vcelku + 2 vejce rozdělená na bílky a žloutky
- špetka soli
- 6 lžic celozrnné mouky (hladké mouky)
- 80 g třtinového cukru/medu (100 g cukru krupice)
Náplň:
- 300 ml mandlového mléka (obyčejného mléka)
- 1 sáček mandlového pudinku
- 1 vanička odtučněného tvarohu, lehce vykapaného
- stévie podle chuti (cukr podle chuti)
Postup
Jablka okrájejte a nastrouhejte nahrubo na plech vyložený papírem na pečení (ten je lepší vymazat olejem a vysypat moukou) a rovnoměrně je rozložte. Posypte nasekanými ořechy, rozinkami a skořicí (já dávám závěj, skořici miluju). Z dvou bílků a špetky soli ušlehejte tuhý sníh.
Obě vejce a oba žloutky vyšlehejte s třtinovým cukrem nebo medem do světlé pěny. Zašlehejte mouku přesetou přes jemné síto a sníh z bílků. Těsto rozprostřete na jablka a pečte při 180 °C do zezlátnutí. Ihned po vyndání z trouby překlopte plát na utěrku, stáhněte papír a pevně zaviňte jablky dovnitř (klidně i s utěrkou, pak ji vyperete). Nechte vychladnout.
Mezitím uvařte pudink podle návodu (díky menšímu objemu mléka bude hustší) a nechte také vychladnout. Po vychladnutí vyšlehejte dohladka a zašlehejte tvaroh a stevii (pozor na množství, fakt sladí :-)).
Rozviňte vychladlou roládu, potřete krémem a znovu zaviňte (tentokrát už bez utěrky). Nechte alespoň hodinu (ale klidně přes noc) odležet v ledničce.
Redakce Receptik.cz
Receptům, dobrému jídlu a zdravému životnímu stylu se věnujeme již od roku 2008. Naším cílem je poskytovat přínosné informace co nejsrozumitelnější formou. Nabízíme nejlepší recepty pro každého, kdo chce jíst dobře a kdo chce do svého jídelníčku zařadit něco nového a chutného.
