První setkání s islandskou kuchyní nebylo zrovna z těch nejchutnějších. Jednalo se sice o mnohdy opěvovanou specialitu, ale dozajista pocházela z těch pro mě méně lákavých pokrmů. Kdyby mi byl prozrazen původ páchnoucího masa a jeho příprava, dozajista bych odolala a zvolila jinou specialitu. O jakou dobrůtku se jednalo, se dozvíte níže.

Možná mnohé udiví, že právě Islanďané se dožívají téměř nejvyššího věku v Evropě. Kdo dočte až do konce, má šanci poznat top 5 jídel, kterým by se měl 100% vyhnout, neholduje-li vařeným žlázám, hlavám a podobně.

Zemědělství na Islandu

Dlouhé a chladné, někdy až mrazivé polární noci, časem vystřídají dlouhé polární letní dny. Zároveň i velké množství skleníků a geotermálních pramenů, to vše je Island. Právě počasí místním zemědělcům komplikuje život a neumožňuje jim dosahovat výsledků, které by chtěli. Daří se tak pouze bramborám a zelí.

Díky geotermálním pramenům, které zajišťují teplo také pro již zmíněné skleníky, se zde však můžete setkat i s pěstováním banánů a dalšího exotického ovoce a netypických druhů zeleniny. Chovatelé se pak nejvíce orientují na chov koní a ovcí, rybáři pak loví, co se dá.

Islandská kuchyně

Mezi níže uvedenými „delikatesami“ objevíte dozajista i takové, které nikdy neochutnáte. Rozhodnete-li se pro nějakou osvědčenou klasiku, která vám nerozbouří žaludek, nemusíte se bát, že ji neseženete. I na Islandu zakoupíte běžně na ulici nebo i v restauraci pizzu, těstoviny či hamburgery – s hovězím, vepřovým a drůbežím masem. Stejně tak jednoduše seženete i restaurace, kde vás nebudou děsit níže uvedené speciality.

Připravte se však na to, že budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Na Islandu se často jí ryby a mořské plody, nejčastěji losos. Velmi rozšířena je zde také konzumace masa, nejčastěji treskaskopového a jehněčího, obě pochází často z volného chovu v přírodě. Nejčastější přílohou jsou hranolky, ovčí sýry či mléčné výrobky. Typickým pokrmem z jehněčího masa je Hangikjöt – uzené jehněčí, které je stále oblíbenější.

Pro Island je také typický Thorramatur – festival jídla (pojmenovaný po pokrmu), kde máte možnost ochutnat delikatesy pojídané Vikingy ve středověku. Chloubou islandského kulinářského umění je Skyr – sladký tvaroh s lesním ovocem (mléčný výrobek podobný hustému kysanému jogurtu), který opravdu stojí za ochutnání. Dalšími oblíbenými sladkými jídly jsou Randalin – koláč s borůvkovým džemem nebo skořicové cukroví, které je taktéž velmi oblíbené. Klasickou islandskou snídaní je pak chléb anebo cereálie s ovoce.

Zvláštnosti islandské kuchyně

Islandská kuchyně obsahuje také děsivé speciality pro silné žaludky. Jednou z nich je Slátur – zvířecí vnitřnosti, krev, končetiny, žlázy. Nejčastěji se jedná o všemožnou směs vnitřností, které jsou svázány do ovčích žaludků a poté uvařeny. Nejoblíbenější jsou dvě nejznámější formy Sláturu. Do žaludku (bránice) zašitý blódmor – puding v ovčí krvi. Lifrapylsa – puding v ovčích játrech – zašitý do žaludku či bránice.

Hrútspungar – varlata berana připravovaná v syrovátce, slisovaná do koláče. Hákarl – fermentovaný žralok (kousky syrového žraločího masa se zahrabou pod zem, dokud neshnijí – stačí k tomu několik měsíců, poté se prodávají v uzavřených skleničkách – protože zápach této „delikatesy“ je doslova nedýchatelný). Takovouto pochoutku pak lze zakousnout domácím, na plátech pečeným „chlebem – plackou“ a zapít místní pálenkou. Všechny tři delikatesy doporučuji vynechat.

Hákarl je možné připravit i z jiných druhů ryb, které nemusíte zahrabat pod zem, ale třeba jen na několik desítek či stovek dnů pověsit do sucha. Uzený losos či treska – ani ryby nebyly uchráněny klasické přípravy. Abyste dodrželi správný postup uzení, musíte si rybu vyudit sami a to na sušeném ovčím trusu. Chuť ryb je potom taková, jako prý žádná jiná. Svid – uvařená skopová hlava včetně očí – na tzv. „obíračku“.

Nápoje na Islandu

Stejně jako ve většině Evropy vítězí pivo a vodka. Pivo, ale i ostatní alkohol, je zde však neuvěřitelně drahý a například za klasický oblíbený půllitr piva můžete mnohdy zaplatit v přepočtu i dvě stě korun. No, komu by pak nezhořklo i to nejlepší místní světlé pivo s názvem Egils (Gull, Premium, Sterkur) a Viking (Gylltur, Lager a Lite).

Mezi vodkami pak vítězí Ursus. Ani Islandu se nevyhnuly zákazy a dovoz i prodej alkoholu řídí stát. Opět tedy platí, že alkohol vedou pouze vybrané obchody a restaurace. Místní specialitou je pak Brennivin – 40% nápoj vyráběný z brambor a anděliky, přezdívaný „Černá smrt“.

Z nealkoholických nápojů jsou pak oblíbené velmi přeslazené limonády a taktéž přeslazená káva. Dalším oblíbeným nealkoholickým nápojem je Maltöl – národní nápoj podobný nealko pivu.

Ceny na Islandu

Navštívíte-li restauraci a navíc dopřejete-li si tam i sklenku či více sklenek alkoholu, budete odcházet s větrem v peněžence. Jediným kladem je, že již nemusíte schovávat drobné určené k spropitnému, to se zde totiž nedává. Jídlo v restauraci vás přibližně vyjde na 1800 ISK, hamburger cca na 1000 ISK, pivo minimálně na 500 ISK (100 ISK pořídíte přibližně za 29 korun).

Naopak v obchodech lze v porovnání s cenami v restauracích nakoupit za poměrně rozumnou cenu. Mezi předražené patří snad jen maso, ovoce a zelenina – která se musí dovážet – vyjma již zmíněného zelí a brambor.

© 2022 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang