Měla jsem mít státnice. Přesně za 11 dnů. A teď už je nemám. Za poslední týden se toho událo a změnilo opravdu hodně. Upřímně – bylo to pár nejvíce emocionálně vypjatých a osvobozujících dnů vůbec. Znáte tu posloupnost – bezbřehé zoufalství, lítost, bezmoc, emoční vyčerpání, vztek… a nakonec… rozhodnutí. Změnit všechno. Od základu. 

Všechno odstartovalo v úterý. Nevím, jestli to tak je na všech vysokých školách, ale u nás je součástí doktorských státnic i krátká prezentace výsledků vaší dosavadní práce. A moje výsledky jsou… Jak to jen říct aspoň trochu slušně? A to si myslím, že mám celkem bohatý slovník. Raději začnu od začátku.

Vzhledem k tomu, že můj projekt je celý, řekněme, od A do Z úplně celý špatně (a já to vím už těch pár let a párkrát už jsem na to i nenápadně upozorňovala – ale já můžu leda tak držet pusu a krok), nemůžou ty výsledky ani vypadat jinak. Jenomže, podle všeho mým hlavním problémem nejsou ani tak zoufalé výsledky, jako spíš můj absolutní nedostatek entusiasmu. Rozumějte – neumím ani lhát, ani hrát. Což se v úterý ukázalo v plné kráse.

Nedokážu se totiž dostatečně nadšeně tvářit a u toho na několika málo snímcích prezentovat, jak krásně a složitě jsem 4 roky svého života spláchla rovnou do stoky. Že jsem obětovala celé své zdraví a velký kus své duše něčemu, co je jenom jedna velká černá díra, která se snaží vcucnout i tu trochu štěstí, co mi zbyla, a už mi nic z toho nikdy nevrátí (dřív jsem si namlouvala, že to všechno jen trochu sežmoulá a vyplivne zpátky, ale ne, prostě to nikdy nevrátí). A já se mám smát od ucha k uchu a „nějak to zaobalit“.

Sedřela jsem se v té stupidní práci do krve a lhát nikomu nebudu. Nikdy. O ničem. Tečka!

No a tak jsem byla rozebrána na prvočástice, posouzena a ohodnocena. Prý nevypadám šťastně. Nevypadám šťastně? Čím to asi bude? Čtyřletým bojem s větrnými mlýny? Tím, že jsem fyzicky a psychicky rozsekaná na kaši?

Ale nakonec jsem od paní docentky (což je fakt má nejvyšší autorita) dostala tu úplně nejklišovitější ale ve finále nejvíc nejlepší radu vůbec. Mám prý být sobec. Nemám myslet na nikoho krom sebe. Haha. Jednoduché jak facka!

A tak jsem myslela. Dva dny jsem jen a jen brečela (a zvracela, pardon, ale když pravdu, tak celou) a snažila v sobě ten svůj pitomý altruismus zlomit. A víte co? Podařilo se! Nikomu nic nedlužím! Jen sobě, svému snoubenci a svým blízkým! Dlužím nám všechny ty úsměvy, salvy smíchu, pocity radosti a pohody, které zmizely v nenávratnu. 

A tak nebudu mít státnice. A pravděpodobně nebudu mít ani ta tři písmena za jménem. A víte co? Místo nich mám už od čtvrtka na rtech úsměv! A teď mi řekněte – co je důležitější?

A na oslavu jsem nám udělala superboží snídani (protože slavit se má od rána). Teda částečně taky proto, že jsem objevila dva lehce pozapomenuté banány. Ale pšššt A tak jsme měli trhanec (Pamatujete?) v lehce exotické úpravě. A byla to extrémní mňamka! Takže prohrabte zásoby a hurá do toho!

Exotický banánovo-kokosový trhanec

Ingredience:

  • 2 zralé banány
  • 2 vejce
  • špetka soli
  • 2 lžíce kokosového (palmového) cukru
  • 125 ml kokosového mléka
  • 100 g celozrnné mouky
  • 50 g ovesných vloček
  • 2 lžíce másla

Na finální zapečení:

  • 1 lžíce másla
  • 1 lžíce kokosového (palmového) cukru

K podávání čerstvý kokos, karambola a kumquat.

Postup

Troubu předehřejte na 220°C. Do trouby vložte kulatou formu a nebo pánev, která snese vysoké teploty (žádné plastové rukojeti a teflonové povrchy). Vejce rozdělte na bílky a žloutky. Bílky se špetkou soli vyšlehejte do pevného sněhu. Banány oloupejte a nakrájejte na kolečka a rozšlehejte se žloutky a cukrem do nadýchané pěny. Postačí vám na to ruční šlehač, zralé banány ani nemusíte předem mixovat mixérem.

Poté k banánové směsi přišlehejte mléko, mouku a ovesné vločky. Nakonec ručně zapracujte sníh z bílků. Vyndejte formu/pánev z trouby a nechte v ní zpěnit dvě lžíce másla. Když je máslo rozpuštěné, vlijte těsto a vraťte formu do trouby. Pečte 15 minut. Poté trhanec obraťte. Pokud si chcete usnadnit práci, nejdříve ho přepulte.

Ale určitě ho zvládnete otočit i naráz! Pečte dalších 15 minut. Poté ho pomocí dvou vidliček natrhejte na sousta, poklaďte kousky zbylého másla a posypte zbylým cukrem. Dejte na 5 minut zapéct, aby cukr s máslem krásně zkaramelizovaly. 

Podávejte s exotickým ovocem a kokosem, případně ještě posypané trochou cukru (i když to určitě nebude třeba).

IngredienceRecept

© 2022 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang