Bageta: zlatá, svěží a velmi francouzská

Pečivo

Stačí, když si člověk oblékne pruhované triko, na hlavu dá baret a do ruky vezme bagetu – a všichni vědí, že je na maškarním za Francouze. Nikde jinde nedokáže kousek pečiva tak jednoznačně symbolizovat celý národ. A přitom jde o pečivo relativně mladé.

I když se delší tvary pečiva z bílé mouky pekly ve Francii už v 18. století, byly oblíbené zejména v Paříži, venkov upřednostňoval tradiční kulaté bochníky. Masovější obliba baget přišla až v pozdějších desetiletích 20. století.

Velmi pravděpodobně za to může zákon z roku 1920, který zakazoval práci před čtvrtou hodinou ranní. Pekaři nestíhali na časné ráno připravit chléb, který vyžadoval delší dobu kynutí, a tak se pustili do přípravy baget, které jsou mnohem méně náročné na čas.

Správně upečená bageta je zlatavá a křupavá. Její kvalitu poznáte i po sluchu – když ji zmáčknete, tak křupne. Na povrchu je zdobená šikmými zářezy, které se na ní udělají ještě před pečením.

Střídka má mít smetanovou, nikoliv čistě bílou barvu, musí být pružná a nadýchaná a musí mít tu správnou pečivovou vůni. Existuje spousta druhů baget – nejklasičtější je dlouhá přibližně 70 cm, váží 200–250 g a je asi 5 cm vysoká.

Rozšířené jsou ale i menší verze vhodné na plnění k svačině, tenčí a naopak mohutnější s délkou až k jednomu metru. A pokud si potrpíte na zdravý životní styl, můžete si dnes už koupit i bagety celozrnné a třeba obohacené o různé druhy semínek.

A pak je tu ještě ta věc s lámáním versus krájením. „Gastroteroristé“ vám budou tvrdit, že bagetu musíte vždy a zásadně „po francouzsku“ ulamovat. Vy si ji s klidem nakrájejte na kolečka, potřete skvělou zdravou pomazánkou a v klidu vychutnejte s přáteli, protože poklidné vychutnávání jídla je opravdový francouzský styl.

Bageta nemusí být jen kupovaná, lze si upéct domácí, pomůže tento recept na domácí bagetu.

Kategorie:

Pečivo

© 2022 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang