Povím vám příběh o smolařce M. Ta si dala v pátek ¾ lahve třešňového piva a byla z toho totálně na plech (je totiž děsný alkoholik), při hraní her nadávala sprostě jako dlaždič a šla spát ve dvě hodiny (teď si máte sednout na zadek) a řekla si, že bude poklidně vyspávat až do sobotního pozdního dopoledne, neb si zaslouží pořádný spánek a neb od toho soboty běžně jsou (u normálních lidí, kteří vstávají obvykle v 7 ráno i v sobotu, jako právě M.).

Přesně v 7:30 jí ovšem vymrštila z postele děsivá noční můra o obřím bodavém hmyzu v posteli. To vlastně není až tak zvláštní, noční můry o všem možném (včetně všelijakého odporného hmyzu) M. budí v podstatě každý druhý den. Obvykle ale neskočí poklidně spícímu příteli přímo do obličeje se strašlivým jekotem „Pane bože! Mám sršně v posteli!“ A tu, odkryvše vyděšeně peřinu, zjistí, že to nebyla noční můra, ale krutokrutá realita a až poté si uvědomí palčivou bolest v pravé noze.

Ano, tomu se říká smůla. Totiž, jaká je pravděpodobnost, že se vám v sobotu ráno, kdy je na hmyz ještě příliš chladno, uprostřed pražského sídliště v ložnici v osmém patře dostane pod peřinu obří vosa (nebo malý sršeň, bůhví, co to bylo za potvoru) a zřídí vás tak, že se celým víkendem prozvracíte a proklepete kvůli zimnici? Jedna ku milionu? Prostě fakt jedna velká usmolená smůla

Teď je úterý, noha je fialovo-rudá a odporně mokvající, na nočním stolku leží antibiotika a antihistaminika a na týden je o zábavu postaráno. A hlavně není nad to tuhle naprosto zcestnou absurditu psát své šéfové a vysvětlovat, že se v práci týden neukážete, protože vám nějakou záhadnou shodou okolností pod peřinu vlítla vosa, na jejíž bodnutí jste zjevně alergičtí. Ano, jestli ta mě nemá za blázna, tak už vážně nikdo.

V bláhové iluzi, že v neděli už mi bude fajn (nebylo a ještě pár dnů asi nebude), připravila jsem v sobotu večer těsto na přes noc kynuté celozrnné lívanečky, abychom měli eňoňuňo nedělní snídani. Byla super mňam. O následcích jejího požití tady mluvit nebudeme Tak jo, napíšu vám recept, který nosím v hlavě od sobotního večera a jdu zase spát.

Přes noc kynuté celozrnné lívanečky s ovesnými vločkami

Ingredience (na 2 porce):

  • 1 vejce
  • 1 vrchovatá lžíce třtinového cukru
  • ¼ lžičky soli
  • 1 lžička vanilkového extraktu
  • 250 ml mléka
  • 12 g kvasnic 
  • 125 g žitné celozrnné mouky (nebo pohankové, špaldové)
  • 50 g ovesných vloček (preferuji nemleté, aby byly v těstu pěkně cítit)
  • 2 lžičky koření mixed spice (lze použít skořici, perníkové koření, kardamom)
  • 2 lžíce chia semínek (já je cpu všude, ale pokud nemáte, nevadí, občas dávám mleté mandle nebo slunečnicová semínka)

K podávání med a 2 plody mučenky. 

Postup

Ze všech ingrediencí zadělejte řídké těsto a nechte ho kynout přes noc v lednici v míse přikryté fólií. K jeho přípravě použijte jen 175 – 200 ml mléka, zbytek si nechte na ráno na lehké zředění těsta. Samozřejmě můžete těsto připravit i ráno, nemusí kynout přes noc. V tom případě nechte ráno vzejít klasický kvásek z vlažného mléka, cukru, lžíce mouky a kvasnic. Trvá to zhruba 15 minut.

Poté přidejte ostatní ingredience a nechte těsto kynout zhruba dalších 30 minut. Na rozpálenou pánev či do lívanečníku tvořte lžící lívanečky a opékejte na středním stupni z obou stran dozlatova. Já je podávala s medem a mučenkou, ale fantazii se meze nekladou… Skořicový cukr, javorový sirup, zakysaná smetana, domácí džem nebo marmeláda, dušené či čerstvé ovoce, prostě cokoli máte k lívanečkům rádi, bude slušet i těmhle!

Redakce Receptik.cz

IngredienceRecept

© 2022 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang