První příkrmy

Magazín

V dnešní době převažuje názor, že nejlepším časem, kdy začít s prvními příkrmy (pokud plně kojíte), je ukončený 6. měsíc miminka. Nicméně plno maminkám je doporučeno od pediatrů začít s příkrmy dříve, kvůli nedostatečnému prospívání na váze miminka. Takže pokud mezi ně patříte, nebojte, určitě mu příkrm neuškodí a neznamená to, že tím končí kojení.

Naopak se můžeme setkat s novějšími studiemi, které dřívější zařazování potravin dokonce doporučují. Jedná se především o téma lepku. Ten je prý vhodné představit v malých dávkách (1 čajová lžička do podávaného jídla) ideálně mezi 4. – 6. měsícem.

Riziko vzniku celiakie tak je podle amerických studií až 5x nižší než u dětí, kterým byl lepek zaveden před 3. měsícem. U dětí, kterým byla podávána bezlepková jídla v 7. a více měsíců, bylo riziko vzniku celiakie mírně vyšší.

Souhrnem – pokud se nechcete obejít bez klasického chleba z pšenice, žita či špaldy, je nejlepší lepek představit mezi 4. – 6. měsícem a přitom plně kojit. Nebuďte ale překvapeni různorodými názory, někteří nutriční terapeuti a pediatři se stále přiklánějí k zavedení lepku až od 10 měsíce. 

Každopádně, začněte s prvními příkrmy, kdy vy sama vycítíte, že je správná chvíle (např. dítě se zajímá o vaše jídlo, samo sedí, atp.) a především po konzultaci s pediatrem.

Vařit či nevařit?

Nenechte se reklamami přesvědčit, že hotové příkrmy ze skleniček jsou lepší, než domácí strava. Není v nich zázračně vyvážený poměr vitamínů a minerálů a že jsou připravovány z těch nejlepších surovin.

V podstatě se stačí podívat na to, jak dlouhou mají trvanlivost. Neuvěřitelné. Ovšem dá se po sáhnout v momentě, kdy nemáte možnost vařit, např. při cestování atp. Příkrmy se dají navíc připravit rovnou na dva dny (i více, pokud je zamrazíte), takže ty další dny máte práci ušetřenou.

Jak začít?

Porozhlédněte se nejprve po kvalitní zelenině, ovoci a mase. Nejlépe bio kvality. Tu seženete nejčastěji na farmářských trzích a nebo si můžete zkusit objednat na internetu, např. Svět bedýnek, Biozelenina, Fresh Bedýnky. No a nebo třeba po příbuzných na zahrádce.

Začněte potraviny představovat pomalu a jednu po druhé. Pokud miminko odmítá, neznepokojujte se, prostě to zkusíte další den znovu. Podávat pomalu znamená např. začít jednou lžičkou příkrmu a postupně každý den navyšovat. 

img_4783-8582475

Doporučené plné množství je 150-200 g příkrmu. A nahradit by mělo jednu mléčnou dávku (ať už MM či UM) zhruba za 2 – 4 týdny. (MM=mateřské mléko, UM=umělé mléko)

Pomalé a postupné podávání zde má velký význam kvůli trávení miminka. Určitě nechcete, aby vaše miminko po prvním dnu podávání probrečelo celou noc s bolestmi bříška.

Nové druhy zeleniny a polévky

Nový druh zeleniny zkoušejte vždy minimálně po 3 dnech. Nová zelenina se může podávat samostatně a nebo s již vyzkoušenými druhy. Je to kvůli tomu, abyste měli čas zpozorovat nežádoucí reakce miminka na podanou potravinu a přesně věděli, po které se tak děje. 

Můžete vařit polévky, hustší polévky, pyré a nebo kaše. Vyzkoušejte také více druhů lžiček, aby neskončilo více příkrmu v bryndáku než v bříšku.

Zeleninu můžete dusit a nebo vařit nejlépe v kojenecké vodě (nebo alespoň filtrované vodě). Ze začátku ale můžete jednodruhové příkrmy mixovat také jen s MM nebo s UM.

Pokud kojíte, není potřeba prvních 4 – 6 měsíců žádnou další tekutinu podávat. Po zavedení příkrmů by postupně měla miminka vypít 150 – 250 ml vody navíc za den. Celkový příjem tekutin včetně mléka, kašiček, polévek ve věku 6 – 12 měsíců by měl být zhruba 130 ml na den a kilogram hmotnosti miminka. 

Jaké druhy potravin?

Asi nejkomplexnější seznam je k sehnání v knížce Hravě o živé stravě. Pokud sami neholdujete avokádu, mangu, mladým kokosům, quinoe apod., seznam zkuste přizpůsobit svým vlastním stravovacím návykům a seznamům nákupů.

6. – 9. měsíc (popřípadě dříve)

Zelenina: 

cuketa, dýně, celer, řapíkatý celer, batáty, yucca, mrkev, okurka (raději bez semínek uvnitř), kadeřávek, špenát

Ovoce: 

nektarinky, broskve, švestky, hrušky, avokádo, mango, papája, jablka, mladé kokosy (jak voda, tak bílé „maso“)

Obiloviny/Pseudoobiloviny: 

jáhly, amarant, quinoa, jasmínová rýže; v případě zařazení lepku – pšenice, žito, špalda, ječmen

Tuky a bílkoviny:

olivový, avokádový, lněný olej v malém množství (cca 1/3 lžičky v každém jídle), chia semínka (max. 1-2 kávové lžičky a vždy předem namáčejte! vhodné mixovat do kaší a smoothies), bílé maso cca 20-25 g a postupně navyšovat až na 35 g

img_4823-9770868

Ostatní:

domácí rostlinná mléka do příkrmů (kokosové, konopné, mandlové, makové)

Mandle a kokosy nejsou ořechy, ale ovocné plody. Oříšková mléka se doporučují až později

Všeobecně by se mělo miminku představovat vše nové co nejpřirozeněji, a tak i úprava potravin by měla být minimální. Takže se nebojte podat k ožužlání například mrkev, okurku, měkké ovoce v momentě, kdy vy s manželem právě obědváte či večeříte u stolu. 

9. – 12. měsíc

Zelenina: 

navíc brokolice, květák, zelené fazolky, houby, hrášek, hlávkový salát, červená řepa, petržel, zelí, mořská zelenina (řasi nori, wakame, kelp atd.) chřest, brambory (ty překvapí asi nejvíce se zařazováním až déle), lilek, kukuřice, pórek, paprika, rajčata

Ovoce:

navíc banány (mohou iritovat dětské trávicí ústrojí, které se může projevit velmi vodnatou a páchnoucí stolicí, či zahleňováním), maliny, ostružiny, citrusové plody, hroznové víno, meloun, sušené ovoce bez siřičitanů, kiwi, acai

Obiloviny/Pseudoobiloviny:

navíc oves, ovesné vločky, těstoviny z hnědé rýže či quinoy, apod.

Tuky a bílkoviny: 

navíc sezamový olej, kokosový, makadamový, vlašský, tempeh, miso, nattó, maso až 50g, pomleté ořechy a semena, žloutek (max. jednou týdně), cizrna, červená čočka

Ostatní:

tahini pasta, měkké raw chleby, ořechová másla, sladidla ze sušeného ovoce, melasa, stévie, mořský fytoplankton, čistá aloe vera, spirulina, chlorella, mladý ječmen – vše v malém množství

© 2021 receptik.cz | Nakódoval Leoš Lang